Herculaneum
Zříceniny města Herkuláneum leží 8 kilometrů jihovýchodně od Neapole, nedaleko Neapolského zálivu. I když je Herkuláneum z větší části pochované pod moderním městem Ercolano, poskytuje - stejně jako Pompeje nebo Ostia - jasný obraz o tom, jak vyhlíželo antické římské město. Město Herkuláneum, které pravděpodobně založili Řekové jako Herakleion a později je obývali Oskové, Etruskové a Samnité, přešlo roku 89 před naším letopočtem pod římské panství. V roce 63 našeho letopočtu bylo Herkuláneum těžce poškozeno zemětřesením a při výbuchu Vesuvu roce 79 je pohřbil popel a láva ve vrstvě o síle přes 12 metrů. V té době mohlo mít přímořské město Herkuláneum, pokládané za klidné letovisko, přibližně 6 000 obyvatel. Herculaneum si budete moci více zažít, vyberete-li si poznávací zájezd do Itálie.
Od hlavního vchodu v severovýchodním cípu vykopávek Scavi d'Ercolano vede 400 metrů dlouhá cesta na jižní konec Cardo III, procházející městskou čtvrtí, kterou odkryli již v 19. století. Decumanus maximus byla hlavní ulice města, která procházela západo-východním směrem až k Foru, byla 12 – 14 metrů široká a po obou stranách měla chodníky. Byla určena pouze pro pěší. Decumanus byl politickým a ekonomickým centrem města. Zde se soustředily obchody a dílny, stály zde nejkrásnější domy. Na Decumanus Maximus vpravo vidíme Dům obchodníka s látkami, s rekonstruovaným dřevěným lisem. Vpravo jsou částečně zachované lázně, které mají oddělení pro muže a ženy. Zajímavé je dláždění, většinou mozaikové, zobrazující mořské živočichy. Dále na Decumanus Maximus stojí Samnitský dům, jeden z nejstarších vznešených obytných domů města, s pravidelnou dlažbou, jakož i se štukovanou a freskovou výzdobou. Na Cardo IV Dům bronzového Herma, pojmenovaný podle sochy Herma, která se tu našla a pravděpodobně zobrazovala pána domu. V severním úseku ulice stojí Dům se zuhelnatělým nábytkem. Za Cardo V jsou tzv. Předměstské lázně. Nedaleko se rozprostírá Dům s Telefovým reliéfem, jeden z nejpřepychovějších domů ve městě; v prostranném atriu obklopeném sloupy je mramorová vodní nádrž. Dům přebírá jméno od krásného reliéfu zobrazujícího Telefův mýtus. Ve východní části města je rozsáhlý komplex palestry, kde se odehrávala sportovní klání. Na ulici Decumanus Maximus (odkryté jen částečně), severní paralelní ulici s Decumanus Inferioe, stojí Dům dvousetletého jubilea. Jméno domu je odvozeno od toho, že ho odkryli v roce 1938 - dvě stě let po započetí vykopávek. Na těchto stránkách naleznete podrobně zájezdy do Itálie.
